|
|
Pozdní skladby Mortona Feldmana
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Ve své disertační práci se snažím vytyčit teoretický model, na jehož základě bychom mohli lépe proniknout do hudebního dění v pozdních skladbách Mortona Feldmana (např. Piano and String Quartet, For Bunita Marcus atd.). Tyto skladby jsou extrémně dlouhé, „opakuje“ se v nich omezené množství hudebního materiálu, nesměřují k žádnému vrcholu, nenacházíme zde žádný „zastřešující“ kompoziční systém, v jejich průběhu dochází k volnému střídání či kombinování hudebních ploch a jsou zdůrazňovány akustické kvality využitého tónového materiálu. Součinnost uvedených atributů vytváří zvláštní druh „hudebního uspořádání“, které označuji termínem rhizomatická forma (v návaznosti na koncept rhizomu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho). Ve své práci se nejprve zabývám Feldmanovými vlastními texty a současným stavem bádání. Následně nastiňuji postavení tohoto skladatele v kontextu poválečné hudební avantgardy („newyorská škola“, Anton Webern, Pierre Boulez a Karlheinz Stockhausen, musique informelle). Hlavní část textu tvoří kapitola o rhizomatické formě; před diskuzí tohoto pojmu se věnuji příbuzným tématům: kompoziční a akustická realita, diference a opakování, rychlost a intenzita. Své poznatky se neustále snažím dávat do souvislosti s Feldmanovými ranými skladbami (např. Intermission 5 a 6). Na vhodných místech rovněž srovnávám skladatelův přístup k hudební struktuře s postupy a technikami abstraktních expresionistů (např. Mark Rothko či Jackson Pollock) a spisovatelů jako Samuel Beckett a Franz Kafka. V návaznosti na koncept rhizomatické formy se pokouším analyzovat Feldmanovu kompozici Patterns in a Chromatic Field pro violoncello a klavír.
|
|
|
Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
|
|
|
Tvorba Jana Klusáka a Marka Kopelenta
Nečaský, Jan ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce o fenoménu Nové hudby a dvou představitelích Marku Kopelentovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena na dvě části, část teoreticko-historickou a analytickou. Teoreticko-historická část pojednává o Nové hudbě a hudebním ţivotě obou skladatelů, jejich působení v hudebních tělesech Musica viva pragensis (Kopelent) a Komorní harmonii (Klusák) o moderních postupech, která skladatele ovlivnila. Tato část je rozdělena na tři kapitoly. První se týká Nové hudbě a charakterizuje ji, další pojednávají o skladatelích. Druhá část bakalářské práce je analytická. Jedná se o rozbor skladeb Jitřní chvalozpěv (1978) Marka Kopelenta a VII. invence pro orchestr (1972−73) Jana Klusáka. Práce je napsána s pouţitím uvedené literatury a na základě osobních rozhovorů s oběma skladateli. V analytické části jsou přiloţeny skeny rozebíraných partitur.
|
|
|
Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury
Krejča, Tomáš ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
Abstrakt
Tato disertační práce se snaží o systematické uchopení málo reflektovaného fenoménu tektoniky. Jejím cílem je zmapovat podobu tektoniky jako dynamického strukturačního procesu se zaměřením na hudební struktury hudby 20. a 21. století.
Práce vykresluje tektoniku jako komplexní nástroj artikulace hudebního a obecně zvukového materiálu. Reflektuje dosavadní stav bádání na domácím poli a přináší i dílčí pohledy ze světa, kde však naráží na terminologickou odlišnost a praktickou neexistenci tektoniky jako termínu ani jako hudebněvědního oboru či disciplíny. Tektonika jako systematicky pojatá disciplína reflektující tektoniku jako fenomén je tak do jisté míry českým (československým) specifikem. V rámci vlastní koncepce tektoniky soudobé hudby je v disertaci předloženo tektonické schéma obecného strukturačního procesu. Je vymezena struktura jako systém, definovány a popsány jsou některé tektonické funkce a principy. Práce, ačkoli se o to poctivě snaží, nemá ambici být komplexním, úplným a systematicky precizovaným konceptem tektoniky. Z hlediska variability, proměnlivosti a neustálého vývoje hudebního jazyka, jehož je tektonika organickou součástí, a jenž artikuluje a zkoumá jím být ani nemůže. Přesto věříme, že tato práce bude užitečným vhledem a možným úvodem k bližšímu zkoumání tektoniky jako klíčového fenoménu strukturace hudební látky.
|
|
|
Nové interpretační prostředky v soudobé české hudbě pro kytaru
Mazan, Josef ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; KLAUS, Miloslav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá výzkumem nových interpretačních prostředků v díle českých soudobých skladatelů pro kytaru. Bylo vybráno devatenáct děl, v rozmezí od roku 1943 do roku 2015. Materiál získaný analýzou je prostřednictvím srovnávání rozebírán do větší hloubky. Výsledek bádání lze shrnout do teze, že psát dobře pro kytaru znamená rozumět problematice pravé ruky. V kapitole o instrumentaci se zabývám touto problematikou hlouběji. Cílem této práce je inspirovat novou tvorbu pro kytaru.
|
|
|
Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
Horká, Kateřina ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; Tóth, Miroslav (oponent)
Abstrakt
V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes.
První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek.
Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko.
Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
|
|
|
Využití amplifikovaného akordeonu v soudobé hudbě
Zabelau, Raman ; HOŘÍNKA, Slavomír (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou amplifikace akordeonu, srovnáním různých tvůrčích a technických přístupů: způsobů snímání, různých vnitřních mikrofonních systémů a kontextů v rámci odlišných skladatelských koncepcí. Zhodnocení dosažených výsledků práce mi doufám umožní navrhnout a následně zkonstruovat nový vnitřní mikrofonní systém určený pro živou produkci.
|
|
| |
|
|
Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
Chudovský, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
|
|
|
Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
Fila, Jan ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou
hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do
současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební
literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let
byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl.
V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto
žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak
tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních
postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza
velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání
koncertantního principu.
|
host ::
RSS.